Tiskárna vznikla v roce 1927 ve Dvoře Králové nad Labem a ve svém názvu nesla jména zakladatelů – Ježek a Karmášek. Pod názvem Litografie a kamenotiskárna Ježek a Karmášek fungovala až do roku 1948, kdy byla znárodněna a převedena do národního podniku grafické tiskárny. Syn zakladatele Jaroslav Karmášek a později i jeho vnuk Jaroslav ml. pracovali v polygrafii a věnovali se předtiskové přípravě. Vnuk Jaroslav se…

Číst více Tiskárna Karmášek

Samotná stavba archivní budovy probíhala velmi rychle, od března 1995 do prosince 1996. Od předání pozemku stavební firmě až po kolaudaci tak uběhlo jen 21 měsíců, během nichž bylo nutné provést demolici všech stávajících objektů, vyhloubit prostor pro masivní základovou desku, vystavět nad ní pětipodlažní konstrukci s potřebnou nosností podlah a konečně vybavit budovu moderními technologiemi, které po…

Číst více Státní okresní archiv

Plavecký stadion (1958–1971) patří ke špičce sportovních staveb u nás. Jeho kompozici tvoří unikátní oválná plovárenská hala, před níž je předsazeno dlouhé nízké křídlo. Výjimečnost haly spočívá v její technicky náročné konstrukci zavěšené lanové střechy ve tvaru hyperbolického paraboloidu. Užití takovéto konstrukce bylo v roce 1958, kdy byl plavecký stadión navržen, aktuální ve světovém měřítku. První…

Číst více Plavecký stadión

Lidická čp. 1700 Počátkem roku 1971 rozhodla rada Jihočeského KNV vybudovat v Českých Budějovicích Památník a muzeum dělnického revolučního hnutí spolu s objekty KVKSČ. Byla vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězil projekt kolektivu střediska 04 SÚRPMA v Praze – Jan Malát, Jiří Vít, Jan Řezníček a Miloš Sádek. V konceptu stavby muzea hrála roli snaha…

Číst více Jihočeská vědecká knihovna – bývalé MDRH

V místech dnešního objektu (bývalého statku č. p. 1 ve Čtyřech Dvorech) byl vystavěn r. 1369 tzv. svobodný dvůr Stetenhof, jehož posledním majitelem byl měšťan Jiří Adam Bonstingl. Objekt byl vystavěn na strategicky výhodném místě – v sousedství Dlouhého mostu u výpadové silnice ve směru na Vodňany, Písek a Plzeň. Na Hillenbrandově plánu z roku…

Číst více Campus Hoch Špalíček

Přestavba budovy pocházející z roku 1907 byla vyvolána potřebami banky. Byly provedeny masivní demolice a ponechané části byly prorůstány zcela novou strukturou. Z původních konstrukcí je využito pouze průčelí, boční obvodové zdi a část jádra schodiště. Do fragmentů původního objektu byl vsazen nový monolitický skelet s rozptýlenými a nepravidelně rozmístěnými sloupy. Architektura je tu jakousi tvarovou a…

Číst více ČSOB Lannova tř.

Autory Koldomu v Českých Budějovicích (1958–1964) byli Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím. Celkové dispozici objektu dominuje ústřední část vysazená na kónických betonových nohách, která byla záměrnou citací LeCorbusierových Unitéd’habitation v Marseille. Na ni navázala dvě boční křídla, čímž vznikl dynamický půdorys ve tvaru písmene „V.“ Uprostřed dispozice byl umístěn kinosál. Architektura celého objektu odráží vliv…

Číst více Koldům

Od založení Českých Budějovic se k městu od jihu, od Českého Krumlova a od Lince, přicházelo přibližně po trase dnešní Lidické třídy, až do roku 1945 označované zpravidla Linecká silnice. Zásadní přerod Lidické třídy přinesl vývoj ve druhé polovině 20. století. Jakousi předehrou byla výstavba objektu Ústavu geodezie a kartografie podle projektu Ludvíka Sýkory (1959,…

Číst více Lidická třída

Špitál na Pražském předměstí sloužil původně pro izolaci lidí s nakažlivými nemocemi. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1515. Špitální kostel vyzdobil v 18. století svými freskami věhlasný budějovický malíř František Jakub Prokyš. Obdivovat zde můžete výjev svatého Augustina rozmlouvajícího s dítětem, Abraháma vítajícího tři mládence a spoustu andělů se symboly Nejsvětější Trojice.  V…

Číst více Špitální kostel Nejsvětější Trojice