MODERNÍ ARCHITEKTURA ČESKÝCH BUDĚJOVIC ANEB OD ZLATÝCH ŠEDESÁTÝCH PO SOUČASNOST
22. 4. 2023
Prodej bezplatných vstupenek zde: https://www.cbsystem.cz/cs/akce/d/22-04-2023/1
Chtěli jste si rezervovat vstupenky na Vámi vybranou akci, ale kapacita je již naplněná? Doporučujeme zkusit přijít na místo, pokud by se někdo, kdo měl rezervaci, nedostavil, určitě Vás vezmeme i bez vstupenky, pokud to kapacita místa dovolí. Nebo využijte možnosti navštívit několik objektů s programem, které jsou volně přístupné bez nutnosti předběžné rezervace. Nezoufejte, již nyní připravujeme na sobotu 16. 9. 2023 Dny evropského kulturního dědictví, kdy se budeme snažit program z větší části zopakovat a dát Vám příležitost navštívit akce, na které se třeba nyní nedostanete.
Budějovice jsou plné historických památek a uplynulé ročníky se na ně vždy zaměřovaly. Jsem rád, že organizátoři letos zacílili na moderní architekturu v našem městě, protože se máme čím chlubit. Denně kolem ní procházíme a možná ani nevnímáme její jedinečnost. Když se například vloni otevřel na pár dní Koldům, stály tam fronty. Banka na Lannovce je uznávaná a respektovaná díky své experimentální rozvlněné fasádě a na slavnostní velkolepé otevření Dlouhého mostu lidé vzpomínají dodnes.
JUDr. Ing. Tomáš Bouzek, náměstek primátorky
„Zlatá šedesátá“ – po městě se rozběhly šikmé křivky bruselu, tvarovaly ikonické stavby té doby – Koldům, Experiment či letní kino v Háječku. Rozhýbaly interiéry známé restaurace Regina na Lidické či kavárny Perla v Koldomu. Neony osvětlovaly Lannovku a vše nabíralo na optimismu. V sedmdesátých letech sice přituhlo, ale i tak architekti hledali skulinky ke svobodě. Na Lidické v blízkosti centra vznikla architektonická socha Muzea dělnického revolučního hnutí inspirovaná západní skulpturalistickou architekturou, na okraji Budějovic se začalo stavět Jihočeské biologické centrum ČSAV, které nezapře vliv britského brutalismu. V osmdesátých letech na konci se už začíná zase trochu uvolňovat, architekti Střítecký a Krupauer promýšlejí elegantní, monumentální přístavbu Eggertovy vily, která jasně patří do západního proudu architektury, u Vrbenských rybníků se rozjíždí projekt skvělého postmoderního areálu Arpidy. V devadesátých letech najednou vybuchl ohňostroj svobody a předvedl takové stavby jako je odvážně formovaná banka ČSOB na Lannovce, celostátně uznávaná pro svou experimentální rozvlněnou fasádu, originální ikonou je i Dlouhý most Romana Kouckého připomínající křídla vážky. Nesmíme však opomenout citlivou, nadčasovou dostavbu a revitalizaci radnice. Po roce 2000 se architektura trochu zklidnila. I v této době vznikly pozoruhodné stavby – dům s pečovatelskou službou na Staroměstské dostal podobu elipsy, vila Vlastislava Břízy u Vltavy se podobá abstraktní soše a minimalistická budova tiskárny Karmášek je „úsporně“ krásná. Na přelomu prvního desetiletí 21. století vznikl velkorysý pavilon T na výstavišti. Nejaktuálnější významnou stavbou je pak rekonstruovaný pavilon Z na výstavišti, který se v roce 2022 dostal do finále v celostátní prestižní soutěži Česká cena za architekturu. Budějovice tedy bezesporu patří k městům, kde vznikaly a vznikají pozoruhodné stavby.
Mgr. Eva Erbanová
Pořadatel: Statutární město České budějovice, Odbor památkové péče
Námět a realizace: Marešova divadelní společnost MAREDIV s.r.o.
Marketing, grafika, video: David Matějíček
Zdroj informací, není-li uvedeno jinak: archivy Agentury Kultur-Kontakt, Státní okresní archiv České Budějovice, Milan Binder, Jarmila Sajtlová, Blanka Marešová
Změna programu vyhrazena
