Egypt

Podoba Egyptského šatu byla mezi lety 3000 až 1500 př. n. l. relativně stálá. Egypťané obvykle nosili nařasený oděv mnoha různých stylů, společných pro ženy i muže.

Jedním z nich byl suknici podobný schenti (původně oblékaný faraony), který postupně začala nosit celá vyšší vrstva. V nejstarších obdobích byla látka tkána z rostlinných vláken, hlavně lněných. Len byl vyhledáván pro svou chladivost a lehkost, vyhovující v egyptském podnebí. Bílá byla pro Egypťany posvátná barva, a po staletí byl používán nebarvený len. Barevné tkaniny se začali nosit někdy mezi roky 1550 až 1070 př. n. l.

Wordpress Gallery Plugin Free

Řecko

Politik a vojevůce, ale především král elegance Alkibiadés, jedna z proslulých osobností starověkého Řecka, věnoval svému fyzickému vzhledu a výběru oblečení neobyčejnou péči. Jeho styl oblékání začali napodobovat i ostatní. Tak vznikla v zemi móda tunik a svrchního oděvu.

Oblečení se zhotovovalo především z vlny, později ze lnu a ještě později se oblíbeným materiálem stalo hedvábí. Výběr látky závisel na tom, zda bylo oblečení určeno pro letní, nebo pro zimní období. Takzvaný Chlamys, letní svrchní plášť sahající ke kolenům, byl utkán z jemné vlny, někdy dokonce i z dražších látek.

Řím

Nepatrné detaily změnily řecký chitón v tuniku , kterou nosili muži i ženy. Byla to jakási domácí košile zvaná tunica intima, která měla symbolický význam. Senátoři nosili tuniku se širokým purpurovým pruhem na prsou a zádech, jezdci jí nosili zdobenou úzkým pruhem.

Jako vrchní roucho oblékali muži přes tuniku tógu. Byla těžká vahou látky i uspořádáním. Tóga se stala národním šatem Římanů. Byl to symbol znaku dospělosti a příslušnosti k římskému impériu. Otroci, cizinci ani vyhnanci jí nesměli nosit. Měla elipsovitý střih. V období císařství se od denního nošení tógy upustilo. Zvláště nižší třídy se odívaly do kratších, pohodlnějších plášťů zvaných pallium nebo paenula.

Aristokratky oblékaly přes tuniku intimu ještě stolu, jakýsi druh široké sukně z jemného plátna. Svobodné občanky měly právo nosit pallu. Byl to svrchní šat podobný mužské tóze. Při slavnostních příležitostech se palla přetahovala přes hlavu, někdy se spínala fibulemi na ramenou. Bývala i přepásaná.

  • Muži v tzv. Zlatém věku

Během tohoto období používali Řekové na své oblečení, které bylo založeno na nestřižené, poměrně lehké tkané a plynule splývající látce, vlnu a len. Základní mužský oděv byl chiton, dlouhý i krátký, podle zaměstnání a věku nositele. Skládal se z jednoho nebo dvou nestříhaných obdélníků plátna, sešitých nebo sešpendlených a stažených v pase. Přes chiton muži nosili hlavně himation, dlouhý nařasený plášť, a chlamys, kratší plášť kolem krku sepnutý sponou.

  •  Ženy v tzv. Zlatém věku

Základními oděvy byly tuniky a pláště. Chitony bez rukávů či s krátkými rukávy a peplos, pouzdrový typ oděvu s nesešitými stranami a přehybem, se mohly nosit individuálně nebo jeden přes druhý. Bohyně, lovkyně, atletky a herečky mohly být zobrazovány v krátkém oděvu; řecké matrony nosily vždy oděvy dlouhé.

Wordpress Gallery Plugin Free

Starověký svět

Obyvatelé oblastí s mírnějším podnebím se oblékali spíše do tkanin než do zvířecích kůží, jejich oděv byl založen na širokých pruzích látky, které byly sepnuty nebo svázány dohromady a často nařaseny.

Jejich oděv byl však silně ovlivněn vazbami s Blízkým východem a střední Asií, kde se produkovaly textilie jako jemné plátno, látky z bavlny, hedvábí, vlny a lnu, které Řekové a Římané sami vyráběli. Navíc nosili speciální doplňky oblečení, mezi které patřily kápě, čapky, boty, tuniky a kalhoty a jiné. Z nich všechny přispívaly ke směsi stylů, které se během staletí rozvíjeli v západní módě.

Wordpress Gallery Plugin Free